|
|
HIstorical arguments in politics: Interpretation of Slovak History between 1989-1992
Žiljak, Filip ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Táto diplomová práca je jednoprípadovou štúdiu, ktorá sa zameriava na využívanie historických argumentov v politike. Toto zameranie je bližšie upriamené na analýzu interpretácie konceptov slovenských národných dejín v rámci obdobia medzi novembrom 1989 až po koniec československej federácie 1.1.1993. V počiatočných kapitolách sa zameriavam najmä na uvedenie do problematiky nacionalizmu a národných dejín. V následnej kapitole následne vytváram základnú štiepiacu líniu pre národné dejiny a z nej následne odvodenú typológiu pre koncepty interpretácie národných dejín. V záverečnej kapitole analyzujem interpretáciu a jej využite u konkrétnych politických aktérov v rámci vyššie zmieneného obdobia, ktoré sa zároveň snažím priradiť do typológie, ktorá bola vytvorená v predchádzajúcej kapitole.
|
|
|
Transformace interpretace historického významu postavy na příkladu společensko-historického konfliktu o roli maršála Koněva v československých dějinach
Stolle, Lucas ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Naše práce si klade za cíl zmapovat konflikt kolem pomníku maršála Koněva, který se odehrával v letech 2015 - 2020. Radnice Prahy 6 opatřila pomník v roce 2018 vysvětlujícími tabulemi, protože ho anonymní aktéři opakovaně ničili. Tabulky měly rovněž připomenout Koněvovu kontroverzní poválečnou kariéru. Tento akt vyvolal ostrou reakci ruského velvyslanectví, které začalo obhajovat Koněvovu historickou roli. Došlo ke konfliktu mezi českými a ruskými politiky a také ke konfliktu v rámci české politické scény. V naší analýze chceme objasnit různé interpretace historické role maršála Koněva ze strany českých a ruských politiků a českých historiků a novinářů. Zabýváme se reakcemi a argumentacemi českých a ruských politiků a aktivistů, českých historiků a českých novinářů ohledně Koněvovy historické role a jeho pomníku. Zkoumáme také rozdíly mezi argumentacemi a jejich proměnu během konfliktu. Nakonec se pokoušíme objasnit důvody pro konkrétní interpretace historické role maršála Koněva. Využíváme teoretické koncepty symbolické centrum a kolektivní paměť. Našimi prameny jsou především české zpravodajské články na vybraných internetových webech.
|
|
|
Sovětská anexe a okupace Estonska
Svobodná, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
SVOBODNÁ, Šárka. Sovětská anexe a okupace Estonska. Praha, 2011. 59 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Vedoucí bakalářské práce Doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. Abstrakt Práce Sovětská anexe a okupace Estonska pojednává o rozdílném chápání a výkladu událostí, které se týkají období kolem ztráty suverenity Estonska v roce 1940 a po něm. Cílem práce je ukázat, jak různě se na společnou minulost dívají dva kdysi oficiálně "spřátelené" národy a jak se v jejich vztazích i dnes mnohdy objevuje zatížení odlišným výkladem minulosti. Cílem není pouze popsat dané události, ale spíše upozornit na rozdílnost prací, které tyto události již popisují, s ohledem na původ práce. V první části se text zaměřuje na analýzu textů zabývajících se daným tématem - jedná se o texty sovětských, estonských i současných ruských autorů. Následující část je věnována zejména kolektivní paměti a specifikům estonské a sovětské/ruské interpretace daných událostí. V případě estonské interpretace je kladen důraz na idealizaci chování národních hrdinů, v případě sovětské/ruské na její vývoj v čase. V závěru práce je popsán konkrétní případ projevu střetu interpretací historických událostí - srážky Estonců a Rusů žijících v Estonsku kvůli významu pomníku osvobození Tallinnu, které...
|
|
|
Vyrovnávání se Německa s minulostí (s aplikací na německo-české vztahy)
Macálková, Eva ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se snaží postihnout odraz druhé světové války v postojích současných německých generací, které válku bezprostředně neprožily. Cílem je odpovědět na otázku, zda v nich přetrvává vědomí "kolektivní viny" za činy spáchané vůči ostatním národům, zejména národu českému. Práce proto definuje koncept viny a sleduje veřejnou diskuzi a interpretaci dějin v Německu dnes i v poválečném období, a to na úrovni oficiální německé politiky, aktivit občanské společnosti, odborné i laické veřejnosti a prostřednictvím médií, literatury a kulturních a vzdělávacích aktivit. Analyzovány jsou také historické reálie vývoje německých států i vzájemných vztahů Němců a Čechoslováků/Čechů a jejich vliv na současný německý výklad dějin.
|
host ::
RSS.